Vyhlídkový vrtulník letěl vysoko nad písečnými dunami. Bylo kolem poledne, a slunce vytrvale pražilo do sypkého a zrádného písku. Turisté,
unaveni horkem a neměnící se krajinou, pospávali ve svých kajutách a tak pouze hluk rotoru dodával iluzi, že se něco děje. Jen malý klučina hleděl
z okna letounu, když ho zaujaly hluboko pod sebou dva body. Chlapec se zasnil, kdo to asi může být, pouštní rytíři, píseční jezdci... kdo ví, chtěl být
jako oni, volý, nezávislý.. v pohodě. Tu jako by si na cosi vzpoměl, probral se ze zamyšlení a rychle sundával bundičku s batohem. Chvíle přehrabování
než vytáhl, co hledal - dalekohled. Však věděl, že se bude hodit. Pozorně si zaměřil ony postavy a oči se mu rozzářily úžasem. To není možné,
dva mladí muži v kožených bundách hrdě kráčely napříč pouští. A on je znal. Laky a Monty - dva slavní Keeper. Pozoroval je dokud se neztratili jako
nepatrné tečky v dálce. To mu kamarádi opravdu neuvěří, že viděl největší hrdiny na vlastní oči. Zážitek na celý život, na tento den do smrti nezapomene.
Laky: Viděls ten vrtulník? Taky nám mohli hodit aspoň něco k pití.
Monty: Mě by spíš zajímalo, proč jsi mě vytáhnul od počítače, začínám mít absťák.
Laky: Nemůžeš u toho přece sedět patnáct hodin denně. Musíš taky poznávat svět, né?
Monty: Proč?
Laky: Protože je zajímavej!
Monty: Hmm. Hele není támhle někdo?
Laky: Jo, nějakej chlápek, dem tam.
Laky: Dobrý den, pane co to tady děláte?
Džejár: Dělám tady vrty do země a hledám ropu, vidíte ty díry?
Monty: Tam bych teda nechtěl spadnout, jak je to hluboký?
Džejár: Teď jsem se právě prokopal skrz zem, vidíte, právě dole kouká nějakej šikmovokej.
Monty: Dobrej výkon, tak jen kopejte, nó.
Muž se opět sehnul nad díru, předklonil se a začal dolů spouštět pneumatickou lopatu. V tu chvíli dostal Laky nápad a odvedl parťáka kousek opodál.
Laky: Hele, vidíš, jak je předkloněnej, co kdybych ho tam zkopnul? Byla by zábava!
Monty: To je dost brutální, ale jsem zvědavej jak bude řvát. Jdi na to.
Laky: ("žďuch") Jé, sorry, to byla nehoda.
Džejár: (vžum) Uuuááááááá....
Laky: Pojď se podivat, jak letí a nemůže se zachytit, cha, cha.
Monty: Ty vole, von letí až dolů - a hele, von vypad ze země a letí do kosmu.
Laky: Co to je támhle za housenku, má pořádnou díru. Jé ten chlap jí tam vletěl a zmizelo to.
Monty: To byla červí díra. Chudák, spadl asi do delta kvadrantu, tam odtud se jen tak nedostane.
Laky: Asi sem to přehnal.
Monty: To je jedno, nikdo nás neviděl.
- Mezitím v delta kvadrantu:
- vesmírná loď Vojdžr, můstek - loď se otřásla pod obrovským nárazem, ve strojovně vypadly pojistky a na záchodě zhasla zářivka. První se
vzpamatovala kapitán Džembejová.
Džembejová: Co se stalo, chci okamžité hlášení.
Sedmá: Zaútočilo na nás nějaké malé plavidlo. Patrně bejdžorané.
Džembejová: To není dobré, musíme to zničit. Sedmá zaměřte objekt.
Sedmá: Ano kapitáne. Počítači, zvednout štíty a aktivovat automaticé zaměřování.
Počítač: Přetížení, přetížení... (prsk, škrk, tssss)
Džembejová: Co se stalo? Proč je tu najednou tma?
Belana: Počítači, zjisti, co se stalo!
Počítač: krrrrrkrrrrrrkrrr, Břink!
Všichni: Doprdele! Zase spadli Windows.
Džembejová: Zavolejte Billovi do sklenářství.
po chvíli
Belana: Tak kapitáne, máme to prý restartovat a když to nepomůže tak máme koupit novou verzi.
Sedmá: Sakra, to je nedokonalé.
Džembejová: Je mi zle, podejte mi láhev Božolé.
Belana: Tady máte kapitáne, nejlepší ročník, to je naše poslední.
Džembejová: (pliv, cejr) Fuj, chutná to jak jabčák. Dejte mi radši desítku.
Sedmá: Nějak to nenabíhá, od chvíle kdy nám ta exkurze ukradla RAMku se to vleče.
Džembejová: Aktivujte tedy nouzové osvětlení a zbraně. Dostaneme toho predátora manuálně.
Sedmá: Tady to je. Baterka a hasák.
Džembejová: Přeneste mě do nejvyššího patra ke světlíku, chci TO zničit osobně abych se zas mohla vytáhnout v deníku.
Belana: Zavolejte čtyři muže s nosítky ať přenesou kapitána do podkroví.
Na kosmírném plavidle se otevřelo stropní okénko - vikýř. Vykoukla hlava a nakonec se nahoru vysoukalo tělo ženy ve středních letech. Džejárovi se
ulevilo. Po celou dobu se držel jen konečky prstů jakéhosi víka s nápisem fuel. Boule na hlavě ho nesmírně bolela. Pozoroval razantní chůzi své
zachránkyně a aby ho snad nepřehlédla, zavolal jí vstříc: Haló jsem tady, jsem Džejár z Jůink ojl. Silný vítr však přehlušil křik nebohého milionáře
a ke kapitánovi se tak donesla jen změť podivných mumlanic. Přišla až nad nebožáka a hrozivě se rozmáchla.
Džembejová: Tady máš, hnusný bejdžorane. (flák, duc, bum do lebky)
Džejár: Au, jauvajs, paní to bolí!
Džembejová: Tak pustíš se ty prde? Kopnu tě do hlavy! (kop, kop)
Džejár: Ne, ne, oko, ua, uáááááááá....
Džembejová: Tak to bychom měli, loď je zachráněna.
Sedmá: Kapitáne, je vše v pořádku? Už naběhli Windows.
Džembejová: Máme tu menší problém, ten bejdžoran nám sedřel z trupu lak, vypadá to neefektivně. Pošlete sem toho Pikasa.
Sedmá: Kdo to je?
Pikaso: Jsem palubní natěrač, já se o to postarám.
Palubní deník, kosmírná loď Vojdžr, úterý 29.1.2000
Dnes se nám podařilo zažehnat veliký problém. Jako vždy jsem to vyřešila já, kapitán. Opouštíme tuto část vesmíru s tušením, že nás zde čeká
jenom smůla. Spadli nám Windows, vyhodili jsme sklenáře, ztratila se mi rtěnka od Max Faktorový a Belana Toresová se Sedmou z devíti mají nějak
červené huby. Je pozdě, všichni šli spát... Konečně budeme s doktorem sami... Dnes budu tak perverzní... ách
Zpět v alfa kvadrantu - na Zemi.
Monty: Nemá to smysl, zahrabem tu ďouru a půjdem pryč.
Laky: Tak jo.
(hrab, hrab)
Monty: Podívej, támhle je nějakej havarovanej vrtulník.
Laky: A ňáký hořící dítě pobíhá okolo s dalekohledem. A teď se zhroutilo.
Monty: (smekl sombréro) Asi je mrtvej. Už toho je na mě moc.
Laky: Tak skočíme na oběd támhle do taverny.
Monty: Tak jo.
Před stájemi se ke dvěma Keeper přitočil nenápadný chlapík, zahalený do šarlatového roucha.
chlapík: Pst, poslal mě Bard, přisluhovač temného Lorda zvaného Thief. Máte se sejít v taverně v osm.
Laky: Co je to jako zač, ten Thief? To je jako ňákej místní mafiján, nebo co?
chlapík: Nic, nevím, snad jen že dokáže ukrást cokoliv, třeba i kus Bazooky.
Monty: Tý brďo, bezpáteřní hajzlovskej vykradač! Můj člověk. Dem tam! ...
Pokračování příště.
- Monty
